Kvalita a tradice
Okuste i Vy

Výlety v kraji původu našich produktů

Oblast, ve které vzniká základní surovina pro výrobu našich medových produktů je také neobyčejně atraktivním turistickým cílem ať již pro jednodenní výlety či pobyty v letních i zimních měsících. Nabízí se zde široké množství aktivit od horské turistiky přes procházky v malebné podhorské krajině po návštevy kulturních památek a zábavních center. Pro ty z vás, kteří kromě tradičních produktů touží poznat rovněž krásy našeho kraje, přidáváme pár nápadů na výlet.

Horní Mísečky - Krkonoš, Vrbatova bouda - Labská bouda - Pramen Labe - Vosecká bouda - Vrbatova bouda - Horní Mísečky - délka trasy - 19 km -

Horní Mísečky : založeny r. 1642 jako osada dřevařů a horníků. v 50. letech rudný průzkum. Start standardních i turistických lyžařských tratí.
Krkonoš (1411m) : svorový hřbet z pěti vrcholů, z nichž nejznámější je Zlaté návrší. Mohyla Bohuslava Hanče a Václava Vrbaty vybudovaná na paměť jejich tragické smrti při lyžařském závodě na 50 km 24.3.1913. Bývalé Jestřábí boudy, z let 1937-38, určené původně jako vojenské ubikace. Dvě vyhořely v letech 1955 a 1970, další zlikvidovány z důvodů ochrany rezervace "Kotelní jámy" v roce 1987.Vrbatova bouda otevřena roku 1964.
Labská bouda : založena před rokem 1830 a mnohokrát přestavována. Poslední dřevěná bouda 6.11.1965 vyhořela a nedaleko spáleniště postavena v roce 1975 nová bouda.V blízkosti na Labi patrné zbytky malé nádrže, sloužící dříve k zadržení vody pro Labská vodopád ( 45 m vysoký).
Labská louka,pramen Labe: vrcholové rašeliniště na zarovnaném povrchu se vzácnou květenou, které se zde zachovaly z doby ledové. Pramenná oblast Labe. Pramen Labe byl roku 1684 symbolicky vysvěcen královehradeckým biskupem Janem z Talmberka a tím byla dosud sporná Labská louka definitivně uznána českým územím. Přes ni vedla v 16. století obchodní stezka z Čech do Slezska, tzv. Česká stezka.
Tvarožník (1322 m) : výrazné seskupení žulových balvanů "tvarůžkovitého tvaru" (tor) na hraničním hřbetu. rozhled do Polska Začátek Cesty česko-polského přátelství. Místo tahu stěhovavých ptáků. turistický hraničník přechod.
Vosecká bouda : zpod hraničním hřebenem (1250 m) založena před rokem 1743 jako seník, obnovena roku 1790 jako hospodářská bouda a útulek pro dřevaře. Podle přebývajícího mnicha nesla název "Františkánská bouda". K využití pro turistiku přestavěna r. 1896. Dnešní podoba po přestavbě po 2. světové válce.


Horní Mísečky - Kotelní jámy - Dvoračky – Rezek- Horní Mísečky - délka trasy - 17 km -

Horní Mísečky : založeny r. 1642 jako osada dřevařů a horníků. v 50. letech rudný průzkum. Start standardních i turistických lyžařských tratí.
Krkonoš (1411m) : svorový hřbet z pěti vrcholů, z nichž nejznámější je Zlaté návrší. Mohyla Bohuslava Hanče a Václava Vrbaty vybudovaná na paměť jejich tragické smrti při lyžařském závodě na 50 km 24.3.1913. Bývalé Jestřábí boudy, z let 1937-38, určené původně jako vojenské ubikace. Dvě vyhořely v letech 1955 a 1970, další zlikvidovány z důvodů ochrany rezervace "Kotelní jámy" v roce 1987.Vrbatova bouda otevřena roku 1964.
Kotel : dominující svorový vrchol (1435 m). Na severním svahu Růženčina zahrádka, kamenný val okrouhlého půdorysu, neznámého původu. Jižně Kotelská louka, kde stávala Kotelská bouda z konce 17. století, vyhořela roku 1910. Na jihovýchodních a východních svazích Velká kotelní jáma a Malá kotelní jáma, typické ledovcové kary se zbytky morén a vzácnou květenou.
Dvoračky : bouda pro chov dobytka založena před rokem 1688 jako jedna z rokytenských dvorských bud. Původní bouda vyhořela roku 1893, potom přestavěna na účely turistiky. dnešní stav z roku 1928.
Rezek (893 m) : horská samota, zvaná Jeruzalém, křižovatka turistických tras


Vítkovice - Janova Hora(Farma Hucul) - Na rovince – Zadní Žalý – Přední Žalý(Rozhledna) – Benecko - Na rovince – Janova Hora – Vítkovice
- délka trasy - 22 km -

Vítkovice : Vítkovice - horská obec, založená před třicetiletou válkou. Výroba skla v osadě Skelné Hutě zanikla koncem 18. století. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z roku 1784.
Farma Hucul- Vítkovice: Vyjížďky na huculských koních v krásném prostředí horské přírody, vyjížďky dětí
Přední Žalý (1019 m) : Kamenná rozhledna z roku 1892, 18 metrů vysoká, na místě původní kovové. Nejkrásnější kruhový rozhled na Krkonoše i do kraje. Harrachova restaurace vyhořela roku 1900 a její náhrada byla zbourána ve 2. světové válce. V roce 2010 vystavěna nová restaurace.
Benecko : Historickým jádrem Benecka býval hrad Štěpnice. První zmínky o samotném Benecku jsou z roku 1628.


Špindlerův Mlýn - (busem) Špindlerova bouda - bývalá Obří bouda - Sněžka - Luční bouda - starou Bucharovou cestou přes Kozí hřbety do Špindlerova Mlýna - délka trasy - 18 km -

Špindlerův Mlýn, Svatý Petr: nyní část Špindlerova Mlýna, dříve hornická osada, v jejímž okolí se od 16. století dolovaly měděné, olověné, stříbrné a arzénové rudy. Počátkem tohoto století byly pokusy o dolování obnoveny, ale nepokračuje se v nich. Stadion zimních sportů se sjezdovkami.
Špindlerovka :
Bývalá Obří bouda : založena roku 1847, zbořena roku 1984. Při cestě na Sněžku je pamětní deska členů horské služby j. Messnera a Š. Spusty, kteří 16.1.1975 obětovali své životy při snaze pomoci zřícenému turistovi.
Obří důl : údolí ledovcového původu se zbytky ledovcových morén. Od 14. století s přestávkami těžba železných, měděných a arzénových rud. Haldy hlušiny na dně Obřího dolu po rudném průzkumu roku 1962. V bývalé kapličce expozice zemních lavin (mur).
Sněžka (1602 m) : nejvyšší vrchol Krkonoš, svororulové horniny. Na jihozápadních svazích četné zemní (murové) laviny. Kaple z roku 1681. Nová Polská bouda talířovitého tvaru s meteorologickou stanicí.
Luční bouda (1410 m) : jedna z nejstarších bud v Krkonoších (existovala již v roce 1625), tehdy pouze hospodářské stavení, dnes turistická bouda s kapacitou 330 lůžek. Několikrát vyhořela, dnešní budova postavena za 2. světové války je jen částí původně plánované stavby. Výchozí bod pro výstupy na Sněžku s pozorováním východu slunce. Poblíž Rennerův kříž připomíná smrt Jakuba Rennera, majitele Luční boudy ve sněhové bouři 11.4.1868.
Kozí hřbety : strmý svororulový a křemencový hřeben. V 16. a 17. století těžba měděných, arzénových a stříbrných rud.


Špindlerův Mlýn - Dívčí Lávky - Chata u Bílého Labe - Dřevařská cesta - Sv. Petr - Špindlerův Mlýn

Špindlerův Mlýn - Dívčí Lávky - Labský důl - Špindlerův Mlýn

Labská - Krausovy boudy : založeny roku 1551 dřevaři a havíři.
Špindlerův Mlýn: původně část hornické osady Svatý Petr, připomínané již v 15. století. Název vznikl okolo roku 1793. Od roku 1961 má statut města. Rázovitá horská architektura přelomu 19. a 20. století. S okolními samotami a osadami má 77 m2.
Důl Bílého Labe : 6,5 km dlouhé údolí erozně ledovcového původu, zahloubené v měkčí, středně zrnité žule. bílé Labe, 8 km dlouhý levý přítok Labe s malebnými kaskádami a peřejemi. cesta údolím z let 1889-91, zvaná též Weberova, zrekonstruována v letech 1975-76 k boudě u Bílého Labe. V zimním období vzhledem k lavinám uzavřen úsek mezi boudou u bílého Labe a Luční boudou. na bílém Labi a jeho přítocích zajímavé hrazenářské stavby ze začátku 20. století. V roce 1994 vznikla nová zemní lavina (mura).
Labský důl : údolí ledovcového původu. Labská rokle.Navorská, Pančavská a Harrachova jáma (ledovcové kary) s vodopádem Labe a kaskádovým vodopádem Pančavy. V blízkosti Pančavského vodopádu suťová jeskyně "Krakonošova klenotnice". Na severním svahu Strmé stráni zřídil v roce 1904 hrabě Harrach první přírodní rezervaci v Krkonoších. V roce 1956 zde sjela velká sněhová lavina s dosud patrnými stopami dráhy ve smrkových porostech. Bohaté naleziště vzácných vysokohorských rostlin. Zbytky starých porostů původního krkonošského smrku silně poškozené imisemi. Na svahu Medvědína zbytky po těžbě uranových rud z 50. let.


Špindlerův Mlýn - Svatý Petr - lanovkou na Před. Planinu - bouda Na Pláni - Klínové Boudy - Výrovka - Luční bouda - Svatý Petr - Špindlerův Mlýn - Labská (Krausovy boudy)
nebo
- Luční bouda - Špindlerova bouda - Špindlerův Mlýn

Labská - Krausovy boudy: založeny roku 1551 dřevaři a havíři.
Svatý Petr : nyní část Špindlerova Mlýna, dříve hornická osada, v jejímž okolí se od 16. století dolovaly měděné, olověné, stříbrné a arzénové rudy. Počátkem tohoto století byly pokusy o dolování obnoveny, ale nepokračuje se v nich. Stadion zimních sportů se sjezdovkami.
Bouda na Pláni : vznikla kolem roku 1676. V roce 1944 zde opoziční německá šlechta a důstojníci připravovali atentát na Adolfa Hitlera.
Klínové Boudy : boudy na horské luční enklávě, známé již roku 1676. Bývalá Klínová bouda vyhořela v roce 1970. V korytě Klínového potoka dokonale vytvořené tzv. obří hrnce - přírodní památka. Na místě bývalé Klínové boudy je dnes studánka s výbornou vodou.
Výrovka(1356 m) : bouda KČT, postavená na místě boudy z 18. století a pozdější Výrovky a Havlovy boudy, které vyhořely v letech 1947 a 1948.
Luční bouda (1410 m) : jedna z nejstarších bud v Krkonoších (existovala již v roce 1625), tehdy pouze hospodářské stavení, dnes turistická bouda s kapacitou 330 lůžek. Několikrát vyhořela, dnešní budova postavena za 2. světové války je jen částí původně plánované stavby. Výchozí bod pro výstupy na Sněžku s pozorováním východu slunce. Poblíž Rennerův kříž připomíná smrt Jakuba Rennera, majitele Luční boudy ve sněhové bouři 11.4.1868.
Špindlerova bouda (1198) : původní stavení známé již roku 1784, název podle Františka Špindlera, rychtáře z Bedřichova, který boudu přestavěl v roce 1824 (též Rychtářova bouda). Vyhořela roku 1826 a znovu roku 1885. Velké stavební úpravy začátkem 20. století prováděla rodina Lhotova. Místo startu dřívějších rohačkových jízd do Špindlerova Mlýna. Silnice od roku 1914.


Špindlerův Mlýn- Špindlerova bouda – (bohužel již vyhořelá) Petrova bouda - Moravská bouda - Davidovy boudy - Medvědí boudy - Dívčí lávky - Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn - Špindlerova bouda – (bohužel již vyhořelá) Petrova bouda - Martinova bouda - Labská bouda- Vrbatova bouda - Medvědín - Horní Mísečky – Špindlerův Mlýn

Labská - Krausovy boudy: založeny roku 1551 dřevaři a havíři.
Špindlerova bouda (1198): původní stavení známé již roku 1784, název podle Františka Špindlera, rychtáře z Bedřichova, který boudu přestavěl v roce 1824 (též Rychtářova bouda). Vyhořela roku 1826 a znovu roku 1885. Velké stavební úpravy začátkem 20. století prováděla rodina Lhotova. Místo startu dřívějších rohačkových jízd do Špindlerova Mlýna. Silnice od roku 1914.
Petrova bouda (1288 m) : založena kolem roku 1790, na zimní provoz přestavěna roku 1811, větší přístavba z let 1886-87. Název vznikl zkomolením jména zakladatele Jana Pittermanna.
Špindlerův Mlýn : původně část hornické osady Svatý Petr, připomínané již v 15. století. Název vznikl okolo roku 1793. Od roku 1961 má statut města. Rázovitá horská architektura přelomu 19. a 20. století. S okolními samotami a osadami má 77 km2.
Martinova bouda (1244 m) : založena roku 1642. Název dle nájemce Martina Erlebacha. Roku 1906 z podnětu Jana Buchara zřídil KČT pod budovou přírodní botanickou zahrádku. Zpustlou zahrádku obnovil roku 1930 profesor Karel Kavina. Opět zpustla po 2. světové válce.
Labská bouda : založená před rokem 1830 a mnohokrát přestavována Poslední dřevěná bouda 6.11.1965 vyhořela a nedaleko spáleniště postavena v roce 1975 nová bouda.
Vrbatova bouda : otevřená roku 1964. Krkonoš (1411 m), svorobý hřbet z pěti vrcholů, z nichž nejzámější je Zlaté návrší. Mohyla Hanče a Vrbaty vybudovaná na pamět jejich tragické smrti při lyžařském závodw na 50 km 24.3.1913.
Medvědín : zalesněný vrch (1235 m) v českém hřebenu s televizním převaděčem. Na severním úbočí památky po rudném průzkumu z padesátých let (výskyt uranových rud, hematitu a limonitu). Horní stanice lanovky z roku 1979, která usnadňuje přístup na Krkonoš (Zlaté návrší).


nahoru