Kvalita a tradice
Okuste i Vy

Jak postupovat při pobodání včelami

Včelí žihadlo často zůstane v ráně a z jedového váčku se do rány dále ještě asi minutu pumpuje jed. Proto je velmi důležité žihadlo z rány co nejrychleji odstranit, nejlépe nehtem, obráceným nožem, pinzetou, apod. Pokud se jedná o alergika nebo je žihadlo v jazyku, ústech nebo v blízkosti oka, či jinde v obličejové části, doporučujeme rychle vyhledat lékařskou pomoc. Postižné místo intenzivně chladíme. Zdravému člověku doporučují alergologové místo vpichu intenzivně a dlouho chladit, nejlépe ledem zabaleným v čisté látce. Tím se sníží prokrvení a zpomalí se další reakce. Místo vpichu také můžete potřít Fenistilem gelem. Další vyzkoušená pomoc je potřít postižené místo rozkrojenou cibulí. Cibule ránu docela dobře očistí a baktericidní účinek cibulových silic má dezinfekční účinek. Místo vpichu můžete také potřít medem. Postiženému nabízíme dostatek tekutin. Postiženého pozorujeme, abychom zjistili, zda nedochází k nežádoucí reakci nebo otoku, který by ohrozil dýchání. V tomto případě okamžitě vyhledáme lékařskou pomoc. Zdravý člověk se však nepříznivých účinků jedu nemusí obávat. Bylo dokázáno, že zdravý člověk snese najednou bez podstatné újmy na zdraví až dvě stovky žihadel.


Léčebné vlastnosti jedu

Léčebné účinky včelího jedu byly známy již v pradávných časech o čemž svědčí archeologické nálezy. Popsal je ve svých spisech už Hippokrates v 5. – 4. Století př.n.l. Včelí jed obsahuje více jak 40 aktivních složek. Jedním z nich je melittin, dále je v něm také obsažen „Peptid 401“, který je údajně 100krát účinnější než syntetické kortikosteroidy.

Apiterapie

Je prokázáno, že včelí jed vhodně farmaceuticky upravený do různých aplikačních forem se uplatňuje při léčbě zánětu v kloubech, který vede k rozvoji revmatoidní artritidy, užívá se při potížích a bolestech způsobených nemocí – dnou. Dále bylo prokázáno, že melittin, látka, kterou včel jed obsahuje, má silnou antimikrobiální činnost a podporuje tvorbu hormonu kortizolu. Kortizol má schopnost potlačit růst bakterie Borrelie způsobující Lymskou nemoc. Včelí jed zvyšuje odolnost tkání a chrání je proti škodlivému RTG záření. Včelí jed s propolisem jsou velice efektivní při léčení lupénky.

Sběr včelího jedu

Včelí jed je bezbarvá tekutina, hustá, bez zápachu. Sběr včelího jedu je možný několika způsoby. Nejčastěji se využívá sběr vlivem krátce působícím nízkým dávkám proudu, které mají za úkol včelu vyprovokovat, aby jed vypustila. Tento způsob včelu nijak neohrozí na jejím životě. Je tedy velice bezpečný a přitom účinný.

Aplikace jedu

Aplikace včelího jedu- apiterapie- se uskutečňuje různými způsoby. Jedním ze způsobů je přímé poštípání včelami. Žihadlo je u včel opatřeno zpětnými zahnutými háčky, kterými se při bodnutí fixuje do tkáně. Při odletu si včela vytrhá celé jedové ústrojí a následně hyne. Dalším ze způsobů je injekční podání. Dále je možné užívat homeopatické granule i globule, které se podávají pod jazyk, kde se nechávají zvolna rozplynout.

Včelí jed v kosmetice

Odjakživa se ženy snaží potlačit projevy stárnutí pleti. I zde má své místo včelí jed. Ukázalo se totiž, že včelí jed dokáže vyhladit i hluboké vrásky. Podporuje totiž tvorbu elastinu a kolagenu, což jsou základní stavební složky mladé a hladké pokožky. V tomto případě se včelí jed neaplikuje žihadlem, ale bezbolestně se nanáší na obličej ve formě pleťové masky.

Alergie na včelí jed

Zkouška na alergii se provádí bodnutí jednoho žihadla. Jestliže se neprojeví žádné závažné potíže, můžeme jed aplikovat. Pokud se projeví nežádoucí účinky na jed (silný otok, bolesti, kožní vyrážky, dušnost) – dotyčný je alergik a nesmí přípravky z včelího jedu užívat.

Kontraindikace podání včelího jedu

Včelí jed nesmí užívat pacienti s těžkou srdeční vadou a diabetici, kteří dostávají injekční insulin! Mezi včelaři je rozšířeno více variant léčby včelím jedem. Pro nevčelaře je však taková terapie spojena vždy s jistým rizikem, proto přímou apitoxinovou terapii bez odborného lékařského dozoru dnes nelze doporučit, i když to naši předci běžně dělali.

O včelách

Co je to včelstvo

Včelstvo je společenství včel o jedné matce, několika tisících včel „dělnic“ a v určitém období i o několika stech trubců. V letním období byste jich v úlu nebo dutině stromu napočítali až sto tisíc. V zimních měsících zase něco mezi dvaceti až padesáti tisíci.

Matka je v prvopočátku obyčejné oplozené vajíčko, jako jakékoli jiné, z kterého se později líhnou dělnice. Avšak díky mateří kašičce, kterou matka od dělnic při svém vývoji a po zbytek života dostává a také speciální buňce „matečníku“ ,který je otočen svisle „směrem dolů“ se vylíhne včelí královna. Posláním matky ve včelstvu je zajistit reprodukci a feromony zklidňuje a povzbuzuje k práci. Její vývoj od vajíčka do dospělosti trvá 16 dní. Její život trvá něco mezi 2-3 lety. Dožívá se tedy ze včel nejdelšího věku. Dělnice má pohlavní orgány zakrnělé. Odlišný vývin navíc zapříčiní vývin jiných jejích orgánů, které jsou pro včelstvo životně důležité. Jde například o orgán s názvem „hltanová žláza“, který u mladých včel slouží na výrobu mateří kašičky a u včel starších na přeměnu nektaru v med. Dále jde například také o orgán s názvem „voskotvorná žláza“, kterou mají dělnice na zadečku a která produkuje malé voskové šupiny, tedy vosk. Úkolem dělnic ve včelstvu je krmení a péče o matku, výchova a krmení potomstva, udržování čistoty, přinášení potravy, výroba plástů, v kterých jsou včely vychovávány a do kterých jsou později ukládány zásoby. Vývoj dělnice od vajíčka do dospělého jedince trvá 21 dní, poté pracuje přibližně 40 dní v úle. Pak vylétá z úlu a dožívá se 7-21 dní. V zimních měsících, kdy včely úly neopouštějí se dělnice dožívají 6-8 měsíců. Trubec je včelí sameček, který vzniká tzv. partenogeneticky „samobřezostí“, což znamená, že k jeho vylíhnutí není potřeba oplození spermií jednoho pohlaví spermiemi pohlaví druhého. Proto neoplozené matky nedokáží klást jiné včelí jedince než trubce. Posláním trubce je oplozovat matky. Včely jich také využívají k udržování optimální teploty v úle, potřebné pro dobrý vývin potomstva.

Včela a včelstvo
Včelstvo je obdivuhodný složitý organismus tvořený desetitisíci jedinci obdařenými širokou škálou vlastnosti.

Včelí smysly

Včela vnímá své okolí hlavně prostřednictvím čidel umístěných na tykadlech s obrovským množstvím chemoreceptorů. Většinou jsou to receptory čichové a také chuťové. Uvnitř včelstva hrají klíčovou úlohu při chemické komunikaci mezi jedinci, přičemž jsou jasně rozeznávání příslušníci jedné rodiny, vlastního včelstva a včely cizí. V terénu je čich jedním z nejdůležitějších faktorů při hledání zdrojů potravy.

Zrak

Včela dělnice se při sbírání potravy v okolí svého obydlí orientuje také zrakem. Na včelí hlavě jsou dominantní obrovské složené oči s vypouklou složenou sítnicí. To jí umožňuje panoramatické vidění. Barevné vidění včel je jiné. Rozlišují mnoho odstínů ultrafialové po žlutou, naopak červenou barvu nevidí. Dovedou však vnímat polarizované světlo. Včely mají na hlavě ještě další tři maličká jednoduchá očka umístěná na temeni, která jsou citlivá na ultrafialové a zelené světlo. Tato očka jim pravděpodobně slouží k letové orientaci.

Krevní oběh a dýchání

Včely mají krevní oběh otevřený, to znamená, že krev neproudí cévami a žilami, ale volně tělní dutinou, kde omývá vnitřní orgány. Včelí krev je tekutina čirá, bezbarvá. Neobsahuje žádné krevní barvivo, které by přenášelo kyslík a oxid uhličitý. Včela dýchá pomocí tzv.vzdušnic. Jsou to trubičky vyztužené chitinovými spirálami, ústícími na povrch těla v místech zvaných průduchy. Kyslík se tak dostává přímo k buňkám tkání a orgánů včelího těla. Díky tomuto dýchacímu systému se včela neutopí, vydrží ve vodě desítky minut. Pokud neprochladne a neuhyne hladem, po vyjmutí z vody se vzpamatuje a odletí.

Nohy, křídla

K pohybu včelám slouží tři páry nohou a dva páry blanitých křídel. Článkovité nohy jsou opatřeny dvěma ostrými drápky a přilnavým polštářkem. Třetí pár nohou má pylové kartáčky, klíšťky a prohlubeň zvanou košíček. Křídla předního a zadního páru se za letu propojují do jediné plochy pomocí háčkové lišty. Včela dokáže v letu stát prakticky na místě, ale na druhé straně umí vyvinout rychlost až 5 m za sekundu, to znamená 11 km za hodinu, a to ve výšce několika metrů nad zemí.

Ústní ústrojí

Tento orgán má mnoho funkcí. Včely jím sbírají sladké šťávy z rostlin přenášejí vodu, předávají nektar jiným dělnicím, zahušťují med, krmí plod i dospělé matky, pojídají pyl, dusají jej do buněk, zpracovávají vosk při stavbě plástů, čistí buňky i stěny úlů, odstraňují smetí ze dna. Ústa včel tvoří svrchní pysk, párová kusadla a složitě stavěný sosák. Sosák používá k sání nebo naopak k vyměšování včelích žlázových sekretů.

Medný váček, trávicí ústrojí

Medný váček umístěný v zadečku včely má v životě včelstva velký význam. Od žaludku je oddělen hruškovitým ventilem zvaným česlo a včela ho může používat jako přepravní nádrž na tekutiny, obsah medného váčku může vyvrhnout do buňky v plástu nebo přímo předat jiné včele. Pravá ústa včely tedy tvoří teprve česlo, včela tráví pouze to, co jím projde do žaludku. Zbytky potravy přecházejí do výkalového vaku. Výkalový vak umožňuje zadržet výkaly v objemu až poloviny váhy těla včely, tedy asi 50 mg. Zdravé včely vždy kálejí jen mimo úl, na teplý den a očistný prolet čekají třeba mnoho týdnů.